Hamáčku, do roka a do dne!

Stalo se to 18. října 2020. Na Staroměstském náměstí v Praze se konala demonstrace za svobodu a proti totalitním praktikám vlády. Organizoval ji spolek HON. Akce byla poklidná, přesto policie vyzvala organizátory, aby demonstraci předčasně ukončili.

Už při příchodu na náměstí muselo být všem jasné, že si policie hodlá z demonstrantů udělat figuranty pro svoje cvičení. Všechny přístupy na náměstí byly hlídané a každý příchozí byl podroben kontrole a prohlídce. Očekávání se naplnilo po vynuceném předčasném ukončení demonstrace.

Policie zatarasila východy z náměstí a na náměstí se začali prohánět těžkooděnci doprovázeni jízdou na koních a vodním dělem. Pro nás všechny přítomné bylo do očí bijící, že se policie rozhodně nesnaží předejít konfliktu a jen rozpustit ukončenou demonstraci. Naopak! Jednotky policie se podle předem nacvičeného scénáře snažily vyprovokovat střet s demonstranty.

Viděl jsem absurditu celého dění přímo na místě. V určité chvíli nastala situace, kdy vodní dělo začalo kropit skupinku zcela nekonfliktních a v podstatě poklidně stojících lidí, kteří se snažili schovat do jednoho z koutů náměstí. Tehdy jsem se rozhodl řidiče vodního děla zastavit, aby nejel dál. Stál jsem sám jen s vlajkou v roce proti policejnímu náklaďáku se stříkačkou. Improvizoval jsem. A vznikla tato dnes už provařená fotka 😀

Bitka s policií nebyla náhoda. Jak se později ukázalo, policie na zásah týden před demonstrací nacvičovala v Brně. Na nás si to pak přijela jen vyzkoušet na ostro. Celé akci vzdáleně velel a celou akci na velitelském stanovišti sledoval osobně ministr vnitra Jan Hamáček, alias Al Hamajda červená mikina.

Tenhle zmetek seděl u monitorů a díval se, jak státní silové složky mlátí občany České republiky. Už tehdy jsem věděl, že s panem Hamáček se v lásce mít nebudeme. Málokdo ale ví, co se dělo po mém zatčení…

Bylo jasné, že Hamáčka nemůžeme vynechat z našich Smutečních pochodů. Kdo neznáte, tak se spolubojovnicí Lucií jsme uspořádali několik pochodů k obydlím našich nevážených politiků. Cílem bylo bylo poukázat na hodnoty, které tito politici pohřbili a také jim trochu narušit klid a pohodu jejich domova.

Zrovna u Hamáčka se to docela povedlo. Policie střežila jeho dům ze všech stran. Srab Hamáček byl zalezlý v domě, nevystrčil ani nos a jen kňoural na sociálních sítích, že je mu naše přítomnost u domu nepříjemná. Neměl odvahu si s námi jít pomluvit. A to tam měl na svou ochranu desítky ozbrojených policistů.

Do roka a do dne!

Vlastně to netrvalo ani rok. Letos na podzim jsme tu měli parlamentní volby. A co se nestalo? Celá ČSSD se odporoučela mimo Parlament. A červená kikina, pardon mikina, Hamáček i s ČSSD zmizel v propadlišti dějin. Dobře ti tak ty zmetku! Jako politik máš lidem naslouchat a ne je mlátit.